Včera jsem dlouho do noci byla u Rockera doma, pokuřovali jsme vodní dýmku, dívali se na filmy, požívali hroznový víno ve čtyřech skupenstvích (tabák, rozinky, vynikající ryzlink rýnský:pozdní sběr 2006 z tesca, hrozny) a bylo nám náramně. Vyslechla jsem dokonce i vcelku originální komplimenty, protože jsem se jich dožadovala, např. vychvaloval moji inteligenci tím způsobem, že mi musel tuto lichotku dvakrát vysvětlit :o) Patří mi to. Pak teda dodal, že v těch kalhotách NEMÁM pěknej zadek.
Zbožňuji ve večerních hodinách hovory s inteligentními muži, kdy se akorát chodí kolem horký kaše a oba se tím baví, bez jakékoliv oplzlé sexuální narážky, gesta. Hravě a zároveň opatrně vstupuju do jeho myšlenek, nijak se nekaju, tvářím se, jako že odhazuji pozlátko, toto je ta pravda, se mnou můžeš mluvit bez obalu. Někdy se plynoucí hovor spontáně dostane do hladiny skrytých významů, k pikantnějším detailům obvykle delikátně ukrytým.

Nic si nedovolil, akorát zíral. Ani by se to nehodilo, ačkoliv vzduch byl nabitý elektřinou. Občas obohatil hovor poznámkou o svém soukromí. V tomto duchu: Všechny holky, co mne kdy sváděly byly přiliš pod úroveň požadované inteligence. Taky se zmínil o tom, že "měl" holku, jak příliš aktivní, tak prkno, což mě přivedlo na myšlenky, jestli náhodou není panic.

Každou hodinu jsem se pokusila zaostřit na monitor, abych zjistila, že už je čas osedlat zmoklé kolo, vyslechnout přání svého hostitele a znovu ulehnout do tepleho polštáře.
O půl čtvrté ráno, jsem se pěkně bála, když jsem projížděla na kole promoklým staveništěm. A to jsem Rockerovi chvíli předtím povídala, že se bojím jenom smrti. Tak jsem mu na obligátní dotaz "zda jsem dorazila v pořádku" napsala kromě obvyklého: "jsem v teple a bezpečí domova", jaká jsem lhářka.

V té zprávě stálo i to, že si mě zamiloval. Znervóznilo mě to. Je to svazující pocit si k sobě někoho připoutat.
Jako největší bídačka všech dob jsem si domluvila rande s Uchem (stále se se mnou chce stýkat!) na úterý a se spolužákem mýho bejvalýho milovanýho pana K. na čtvrtek (pan K. o něm říká, že je emociální pařez). Ne, ještě není čas, se znovu vrhnout do spokojeného loayálního vztahu. S nikým z nich.